Něco z historie SDH Štramberk

Oheň je nádherný,toliko užitečný,nedocenitelný pomocník a sluha člověka. Jeho službám vděčíme za mnohé (výrobky denní spotřeby, nástroje, přístroje,atd.), za krásné díla umělecká, za příjemný útulný život v rodinách a společnosti i uprostřed tuhé zimy,za pochoutky kuchyně atd.

Ale je to zlý pán. Ode dne kdy lidé začali budovat své příbytky a to ze dřeva,pokrývali je hořlavou krytinou,poznali že vysmekne-li se z naší moci,svými zářivými,velkými a ničivými plameny začne se smát lidské bezmocnosti. Někdy sjede v podobě blesku z mračen, zapálí, boří a zabíjí. Jindy se otevře lůno země a ústy sopky chrlí ohnivou zkázu. Nejčastěji však vyrazí jako jiskra z otevřeného ohně, vadných kamen, puklého komína, vadné elektroinstalace, jiskry z výfuku, technická závada, při hře dětí se zápalkami, z odhozeného nedopalku cigarety, samovznícení i žhářstvím. A tak po tisíciletí již člověk přemýšlel,jak nejlépe požárům předejít a když vypukne, jak by jej co nejdříve a nejlépe uhasil.

Začátkem 18 století ve městech,někde i ve vesnicích byla stanovena noční hlídka, říkalo se jím "Ponocní". Měly za úkol chránit obce před zloději, požáry a oznamovali čas. Nosívali ve službě halapartnu ze začátku jako účinnou zbrań, později už jen jako symbolický znak ponocného. Byla to železná sekera na dlouhé násadě, opatřena na konci hrotem a hákem směřujícím na opačnou stranu než ostří sekery. Ještě v 14. – 17. století byla to bodná pěchotní zbraň, která vznikla zdokonalením kopí. Ponocný nosil na řemeni pověstnou hlásnou troubu "Burcovku" z volského rohu, později z mosazného plechu. Troubením každé hodiny oznamoval nejen kolik je hodin, ale také, aby ho občané slyšeli, že bdí a hlídá, aby mohli bez obav klidně spát. Při tmavých nocích, rozsvěcoval si lucernu, aby viděl na cestu, neboť celou noc obcházel obec. Vznikl-li požár troubil na poplach signálem, aby občany vzbudil z nočního spánku a šli hasit vzniklý oheň. Takový ponocný byl placený, a také za tuto službu dostával k užívání obecní pozemek, avšak jen po dobu co službu vykonával. Byl-li místa zbaven nebo zemřel, pozemek mu byl odňat a potom přidělen novému ponocnému, který na jeho místo nastoupil. Rekrutoval se z vojenských vysloužilců a často nosíval vojenskou uniformu, kterou si na vojně vysloužil a ve které přišel domů. O Štramberském nočním hlídači se dovídáme také z hasičské kroniky, kde je o něm zmínka v roce 1913. "V městě je ponocný,který poplach hlásí burcovkou, jeho roční plat je 500,- Korun". Město Štramberk vstoupilo do dějin v druhé polovině 14 století. Moravský markrabě Jan Jindřich si přál, aby jeho poddaní zde žijící mezi panstvím hukvaldským a starojičínským v případě nepřátelského vpádu útočiště v hrazeném městě měli. Rodný list našeho města nese datum 4.prosince 1359.Toho dne markrabě Jan Jindřich povýšil podhradí na město.

Hrad a hradby byly z kamene ale jak obytné, hospodářské a šenkovní domy byly srubové dřevěné stavby,zastřešené tehdy běžnou krytinou – došky nebo šindelem. Proto není divu že oheň byl největším nepřítelem, zvláště když uvážíme že k svícení se používalo loučí a později svíček. Takto se svítilo nejen ve světnicích u tkalcovských stavů ale i na hůře a ve chlévech,kde bylo spousty sena a slámy. Stačila chvilka nepozornosti a oheň byl "na střeše". Dalším nebezpečím bylo, že město bylo stavěno v klínu hor na skále,domek vedle domku nalepené jak vlaštovčí hnízda a u každého štítu na zadničku otýpky roští. Hořel-li jeden domek,bylo v nebezpečí i sousední stavení,vždyť střechy bývaly a dosud leckde jsou sotva jeden metr od sebe. Velkým nebezpečím byly dřevěné komíny a trámy na půdě komínovou zdi procházející a někde vůbec nebyly komíny. Cihly byly drahé. Postavit komín z pevného materiálů bylo pro většinu majitelů domů zdánlivě neúnosnou položkou. Účinné hašení vzniklého ohně znemožňoval z pravidla nedostatek vody, jež se musela vytahovat a dovážet ze studní. Bezhlavý zmatek vystrašených a vyděšených lidí. Nebylo pevné organizace vycvičených lidí,kteří by s rozvahou zasáhli. Boj proti ohni se uskutečňoval po nejvíce trháním sousedního domu aby se požáru odňala další potrava.

Už v roce 1860 se z knihy obnov představených města novojičínsko-štramberského panství se doví-dáme že při každé roční obnově přísežných,ukládá vrchnosti novým představeným po jejich přísaze mimo jiné :

To byla první prevence před založením hasičského sboru. Podle zprávy hejtman Jiřího Czinglera ze dne 15./4. 1671 bylo ve Štramberku celkem 57 komínů. Mohl by býti komín v každém domě ale z vel-ké části komíny chybí. V žádném domě není více než jeden komín, v některých domech ani ten,protož tam mají kouřové světnice. V roce 1674 znovu přísně nařizuje aby byli příkladně potrestání majitelé domů,kteří trpí nebezpečným zacházením s ohněm. Představenstvo obce ať vybídne naléhavě celou obec aby bděla svědomitě nad ohněm a aby si dávali ve vhodný čas pravidelně vymetat a vyčistit ko-míny. Lepší situace nenastala ve Štramberku ani po 100 létech. Stále se požáry vyskytovaly. Soupis komínů ze dne 30.března 1787 dokazuje že bylo ve Štramberku 269 domů z toho 95 mělo komín zděný, 159 dřevěných a 15 domů bez komínů.

Když se řemeslníci začali sdružovat do cechů,ve Štramberku byly založeny cechy – soukenický,tka-lcovský a kovářsko-ševcovský,bylo požárním řádem každého cechu určeno co bude při ohni konati aby se jeden druhému nepletli do záchranných prací, Čase přibyla nařízení aby každý dům mněl po ruce káď s vodou u domu a na půdě,plátěný hasicí koš nebo putnu,trhací hák a žebříky.

V roce 1855 vyhořelo ve Štramberku 40 domů,2 stodoly a střecha kostela,začalo se uvažovat sestavit hasicí družstvo které vy se vycvičilo,aby mohlo organizovaně a úspěšně zasahovat při ohni. Ve 30létech 19 století byl městským úřadem vydán „Požární řád“o 10 bodech,který určoval práci jednotlivých domů při vypuknutí ohně.

V roce 1855 vyhořelo ve Štramberku 40 domů,2 stodoly a střecha kostela,začalo se uvažovat sestavit hasicí družstvo které vy se vycvičilo,aby mohlo organizovaně a úspěšně zasahovat při ohni. Ve 30létech 19 století byl městským úřadem vydán „Požární řád“o 10 bodech,který určoval práci jednotli- vých domů při vypuknutí ohně.

I.

Požární komisaři : Jan Hykel,purkmistr /čp.31/, Josef Bajer /čp.30/ a s nimi čtyři policejní dozorci. Jejich povinnosti bylo aby všechny akce na zdolání požáru proběhly v pořádku a povzbuzovali všech- ny schopné k hašení a hleděli k tomu aby svou povinnost a práci plnili co nejlépe.

II.

Všichni tesaři,nádenicí,kováři a v jejich nedostatků jiní řemeslníci při vzniku požáru,mají se co nej- dřív dostavit k požáru se sekerami,pantoky,trhacími háky,žebříky atd. a kde se ukáže nutná potřeba, trhati střechy a dřevěné budovy aby se oheň nerozšířil.

III.

Dále jmenováni /v uvedených číslech domů/ mají za povinnost při požáru co nejrychleji odebrat ke stříkači,správně ho řídit k ohni,při použíti opatrně pumpovat. Při pumpování a postřiku se vzájemně střídat. Uzavřené budovy opatrně otvírat.

IV.

Měšťané a dvořáci mají koně,mají za povinnost přivést k ohni stříkače a voziti v bečkách a kádích na vozech vodu k ohni,dále přivést k ohni z místa úschovy ruční stříkače,konve a koše na vodu a jiné ha- sicí potřeby a dbát aby se jich svědomitě používalo.

V.

Níže uvedení koláři a bednáři mají za povinnost opravit na místě co nejdříve poškozené stříkače,vozy,nádoby na vodu atd. a ustavičně plnění stříkačů a nádob na vodu.

VI. – X.

Dále byli určení lidé,kteří mají vyzvednout na radnici lucerny a donést je k ohni a pečovat o to aby lidé viděli na přísun vody.

Dalším připadla povinnost dostavit se tam,kde vodu k požáru,plnili stříkače a košíky či putýnky vody. Je-li požár v noci, mají sebou vzíti lucerny. Další obyvatelé mají za úkol pomáhat ohroženým ve vynášení majetku a odnášet jej na označené místo a tam nad ním bdít,rovněž převzít péči o eventuálně nemocné a malé děti. Odpovědnost za vynesený zachráněný majetek,složený na určené místo ponesou tito obyvatelé : /vyjmenována čísla domů/. Pro nedostatek a vzdálenost studní donášet vo-do ve vlastních putýnkách a koších zbývající občané.

K tomuto vydanému požárnímu řádu bylo připsáno : „Kdo první objeví začínající požár,bude od- měněn darem 5 zlatých „.

Základním inventářem hasicích prostředků v roce 1828 patřící městu pozůstával : ze 4 kádí na vodu, 12 plátěných košů na vodu, 4 velkých a 4 menších žebřů, 6 háků a 16 ručních stříkačů /berlovek/. Ka- ždým rokem se hasicí potřeby přikupovaly až se inventář zvýšil na konečný počet : 12 košů na vodu, 36 ručních stříkačů, 2 dlouhé bečky na půlvozech, 4 dlouhé a 8 krátkých žebřů, 1 dřevěnou a 1 plecho- vou lucernu. Kýble na vodu má každý majitel domu a lidé byli vyzvání aby u každého domu měli káď s vodou.

Pro uložení tohoto hasičského nářadí,byl koupen domek čp.2 na náměstí dne 22.září 1875 od majite-le Jana Kopečka za kupní cenu 1 200 zlatých. Poschodí bylo rezervováno pro druhého kooperátora /pomocného kněze/. Bylo to vlastně první skladiště štramberských hasičů.

Dějinným mezníkem v boji člověka proti požárům bylo vytvoření dobrovolných hasičských sborů, které se během roku pravidelně scházely při cvičeních, sbíraly zkušenosti, nabývaly zručnosti a vpří- padě ohně pohotově a s rozvahou zakročily. První hasičské sbory u nás na „Kravařsku“ byly založeny později,jelikož Rakouská vláda nepřála spolkovému životu, viděla ve spolcích protistátní sdružování. Teprve po prohrané válce s Itálii roku 1859 nastalo uvolnění. Roku 1861 vyšel císařský dekret, který zaručoval národům rakouské říše, tedy i našemu národu svobodnější život. Nejdříve vznikly spolky vlastenecké : roku 1861 „Občanská beseda „ ve Frenštátě p/R., roku 1862 v Příboře. Oba spolky svo- laly na den 9. června 1962 schůzi na Kotouč. Rok na to 1863 vznikla „Občanská beseda „ ve Štram- berku a dalších obcích. Vyrostly spolky „Vojenských vysloužilců“s účelem pečovati o členy ve stáří, nemoci a obstarávati jím slušný pohřeb. Prvý vznikl v Brušperku roku 1871. Ve Štramberku byl založen roku 1883 a mněl 192 členů. V 70 létech se objevilo heslo „Braňme svou řeč ale hajme i svůj ohro-žený majetek !„ Tak došlo ke vzniku hasičských spolků. První sbor na Kravařsku založil Augustin Thiry roku 1861 ve Fulneku. Když služebně přesídlil do Nového Jičína, založil tam hasičský sbor roku 1971 /již není/. Téhož roku byly založeny sbor v Příboře a v Bludovicích, roku 1872 v Šenově, Žilině u Nového Jičína, ve Valašském Meziříčí , Krásné a Moravské Ostravě. Roku 1874 v Místku, Sedlnici a Suchdole n/O. Na jižní Moravě založil prvý český sbor hasičský mladý nadšenec Titus Krška ve svém rodišti Telči roku 1868. Když se stal městským tajemníkem ve Velkém Meziříčí roku 1871, založil i tam sbor. Pak už jakousi samozřejmostí vyrůstaly české dobrovolné sbory v městech a vesnicích.

Výnosem zemského zákoníku ze dne 25.května 1876 č.j. 45 se ukládá za povinnost starostům obce, kteří mají v obci alespoň 50 obytných domů aby založili dobrovolný hasičský sbor, který by při ohni hrozícím nebo již vzniklém, zachraňoval životy občanů a jejích majetek, který by se ocitl ohroženým požárem. Dá-li takový založený sbor své stanovy schválit obecnímu výboru, může tento jemu a jeho náčelníkovi svěřit svěřit policejní právo obce i jejích starosty pro případ požáru. Místní obec má sboru hasičskému, popřípadě také sobě opatřiti výzbroj a hasicí nářadí. Úlohou dobrovolného hasičského sboru jest rychlé a spořádaně poskytovat účinnou pomoc nejen při požárech, ale i při povodních, při průtrží mračen, při sesutí staveb, při neštěstí na dráze a podobně.Zároveň s tímto zemským zákoní- kem bylo obcím nařízeno dodržovat toto „Čtvero požární opatření „ :

1.

Především jest dohlížeti aby zachovávaná byla všechna nařízení a zápovědí,jimž nebezpečí ohně zamezeno býti má. Každý rok mají býti prohlednuty všechny budovy za přispění znalce a po případě zástupce sboru hasičův aby vypátrány a odstraněny byly vady, z nichž by nebezpečí požáru vzejíti mo hlo. Dále má býti doloženo k rádnému a pravidelnému čistění komínů a rour kouř odvádějící, jestliže je v obci alespoň 50 obytných stavení, má býti zřízen zvláštní pomoc, kde pak ho není, mají občané sami alespoň do července do října střídavě konati noční stráž.

2.

Má-li požár co nejspíše býti utlumen, sluší učiniti opatření : Aby mohlo co nejrychleji dáno býti zna mení na poplach zvoněním na zvony kostelní nebo jiným způsobem, aby v noci po případě troubením a bubnováním nebo křikem, aby o požáru zprávy byly též sousední obce a sbory hasičův, aby v budo-vách samých v kádích nebo ve studnicích bylo dostatek vody, aby stále pohotově bylo hasicí nářadí v dostatečném množství a v řádném stavu , aby v obci byl sbor hasičský.

3.

Aby s rozkáceným živle bylo lze zápasiti, jest především třeba, aby byl pro každou obec ustaven řád hasební, to je nařízení, jak při vzniku požáru předejít se má a jaké kdo při hasení konati má práce zvláštní, neboť všeobecně je každý kdo se k tomu nahodí a je způsobilý, nehrozí-li jeho vlastního majetku nebezpečí, pod pokutou povinen v obvodu místní obce bezplatně a osobně při hasení pomá- hati, rovněž koni, ať jsou číkoli, smí za přiměřenou náhradu býti použito k vození stříkaček, vody a ji-ných potřeb,nebo k jízdě s poselstvím o pomoc do sousedních obcí, jenž rovněž jsou povinny sobě na-vzájem bezplatně přispěti. Také jest potřebí postarati se o pořádek na místě požáru samém, aby hašení účelně bylo prováděno, může starosta obce svou moc policejní na tu dobu svěřiti náčelníkovi přítom-ného sboru hasičského, jehož pak musejí všichni býti poslušní. Zvláště jest důležito, aby na majetek nebylo saháno, leč nezbývá-li již jiného prostředku, aby požár byl udušen nebo omezen. Musí-li se tak státi,budiž hlavně o to dbáno, aby vynášené svršky byly bezpečně uschovány a majiteli vráceny.

4.

Jakmile jest po ohni,jest obecnímu starostovi ihned pátrati po jeho příčině, o výsledku pátrání mu-sí podati zprávu okresnímu policejnímu úřadu a obecnímu výboru. Vznikne-li oheň nezachováním nařízení stavebních nebo policejních, nebo odepřeli kdo při hasení službu nějakou, potrestá viníka trestní senát obecní, jde-li však tu o čin stíhaný zákony trestním o tom ihned zpraviti soud. Podle téhož požárního opatření vydaného zemským zákoníkem byli starostové obce povinni toto na řízení uskutečňovat. Bylo potřebí nejdříve získat zkušenosti a informace od sousedních sborů, které už byly zřízeny v městech z obecních příjmů neb sbírkou od občanů nějakou začáteční hotovost potřebnou pro hasičskou výzbroj a výstroj.

Zástupce pojišťovny Jan Figar zdejší kupec /v čp.10/,z daru pojišťovny zakoupil pro budoucí štramberské hasiče 10 hasičských přilbic a opasků s příslušenstvím. To vše přimělo představené města aby po vzoru Nového Jičína a Příbora založili ve Štramberku „Sbor dobrovolných hasičů“. Na podzim roku 1875 dál tehdejší starosta Augustin Prosek v obecním zastupitelství návrh aby byl v městě ustaven protipožární sbor. Po přijetí návrhu ustavilo se čtyřčlenné komité aby vypracovalo stanovy a předložilo je zastupitelstvu ke chválení. V komité byli : Jan Figar, Jan Hanzelka, Jan Jurák a Robert Prosek. Stanovy byly sestaveny podle požárního řádu z 28.4.1873 a obecní zastupitelstvo je 9. března 1876 na svém zasedání schválilo, byly zaslány moravskému místodržiteli v Brně. Motto hasičů se stalo:“Braňme svou řeč, ale hajme i svůj ohrožený majetek“.



Dne 4. května 1876 pod č. jednacím 10.045 moravské místodržitelství je schválilo a tím byl "Sbor dobrovolných hasičů" ve Štramberku založen.



Ihned po schválení stanov podal městský úřad jeho císařskému Veličenstvu ve Vídni žádost o podporu pro vybavení nově utvořeného sboru, protože obec po zhoubných požárech v roce 1854 a 1855, po postavení školy v létech 1862-63, nemá prostředků.

Po náborů členů se uskutečnila 9. prosince 1876 v radním domě ustavující schůze, na které jím byly přečteny stanovy a pak je starosta vyzval aby ze svého středu zvolili velitele sboru. Do hasič- ských velitelských funkcí byli zvoleni tito členové :


Obec předala hasičskému sboru veškeré prostředky a v roce 1879 vyhověla přání sboru a zakoupi-la mu čtyřkolovou stříkačku za 1 000 zlatých a 200 metrů hadic. Byla také sjednána smlouva o vzájemné pomoci se Závišicemi, Rybím a Ženklavou při požárech. Hasičský sbor zakoupil trubku za 10 zlatých a stanovil trubače, který měl za povinnost vyhlašovat poplach při požáru. Doposud se po- žární poplach vyhlašoval křikem, bubnováním a zvoněním.

V roce 1880 měl sbor už 75 členů a hasicí inventář :Čtyřkolovou stříkačku novou a 200 m hadic, čtyřkolovou stříkačku starou s 32 m hadic, čtyřkolový zbrojní vůz a na něm 4 pantoky,3 krumpáče, 2 lopaty, 2 kopáče, 22 konopných košů, střešní hřebenové žebře, 2 obyčejné žebře, 4 žebříky, 2 trhací háky, 2 vodní bečky na dvoukolech, 32 kusů hasičských přilbic, 16 kusů pásů pro lezce, 11 kusů pásů se sekerami, 35 pásů pro mužstvo druhého a třetího oddělení, 10 luceren, 10 zatahovacích provazů, 3 ha-sičské trubky – vše v hodnotě 1 771 zlatých.

Tehdejší hasičské uniformy byly vojenského střihu : Kabátec - z temně šedého sukna a límec u krku zapínaným, kalhoty - kterým se říkalo spodky, z téže látky, čepice – na způsob c.k. důstojní-ků. Činovníci byli označeni kromě odlišné úpravy přilbic a výstroje,ještě distinkcemi – červenými plamínky. Tento kroj však nezdomácněl, později se přizpůsobil občanskému střihu : Kabátec - soukenný tmavomodrý s přeloženým límcem u krku na haklík a ostatní na šňůrky s kolíčky. Kalhoty – černé. Čepka – tvaru francouzkého střihu zvaná kastrolek. Pracovní oděv plátěný a hodnosti označené hvězdicovými růžicemi,červené výložky.

Prvním čestným členem hasičského sboru byl jmenován novojičínský měšťan dr. Jindřich Presen-hammer, zemský poslanec, který každoročně přispíval na potřeby sboru 20 zlatkami. Od fy. Preisenhammer si pak sbor zakoupil v roce 1985 20 metrů sukna na nové Kytle /blůzy/.

Přípravná schůze dne 21.10. 1883 v Příboře. Za sbor štramberský pan : Robert Prosek a Jan Jurák. Štramberský hasičský sbor byl zařazen pod hasičskou župu „Kravařskou č. 2 „ , patřící pod soudní okres příborský. Příborská župní jednota byla zřízena v roce 1883 profesorem učitelského ústavu Jose-fem Janouškem a inspektorem Rudolfem Ludwigem, který po rozpadu Rakouska se stal starostou Moravské hasičské jednoty se sídlem v Brně. Do soudního okrsku novojičínského byly zařazeny německé hasičské sbory.

Účel župy : zdokonalení,jednotné tvoření a šíření hasičství, vzájemné vyučování v hasičství,vzájem-ná pomoc společným působením při požárech,péče o provádění zákona o hasičství. Velitelé sboru v Příbora,Kopřivnice a Štramberku vytvořili technický odbor župy . zkoušeli nové stříkačky a nářadí a předávali zkušenosti ostatním sborům. V tomto roku pracoval sbor při povodni v Dolní ulici,nejdříve u č.114 a 119,kde voda vytvořila přehradu na Padole a pak blesk zapálil domek na Baště č.294,spěchali na pomoc i tam,podařilo se jím s nadlickou námahou uhájit okolní domy. Sbor obdržel za to od místodržitelství z Brna pochvalné uznání. V roce 1884 na valné hromadě sboru 27.12. 1883 schváleno pokračovat ve spoluprácí na vytvoření ha-sičské župy : severovýchodní Moravy. Na ustavující schůzi ve Frenštátě p/R na Střelnici byli za štramberský sbor pan : Robert Prosek,Jan Jurák a Parma. Do župního výboru zvolen jednatel štramberského sboru Jan Jurák. V tomto roce zakoupil sbor za 52 zlatých od fy Knaust ve Vídni dvě berlovky a od fy Muller dvouhlavou velitelskou trubku. Dne 21.září 1884 se zúčastnilo 50 bratrů ustavení sboru do-brovolných hasičů v „Kopřivnici“. Velitel sboru se účastnil „VI. Valné hromady Jednoty všeobecné podporovací pokladny dobrovolných hasičů na Moravě 30.11. v Olomouci“.

V roce 1885 hasičský sbor evidoval že ve Štramberku je 499 domů,z toho 22 domů pokryto ohni-vzdorně,427 šindelem. Pojištěno je 304 domů u různých pojišťoven . V témže roce obdržel místní sbor jednotné české hasičské povely a signály na trubku. Vydala je župa pro své jednotky.

V roce 1886 byli všichni členové hasičského sboru pojištěni u podporovací pokladny v Brně. Bylo také rozhodnuto že se k sousedním požárům bude jezdit do těchto obcí : Příbora,Drnholce,Kopři-vnice,Závišic,Rybího,Ženklavy a Veřovic. Bude při tom dáván předepsaný signál pro venkovské požáry.

Na žádost o podporu poslanou v roce 1887 Zemskému hasičskému výboru v Brně,obdržel Štramber-ský sbor 200 zlatých. Koupil si za ně 101 konopných dvojitých hadic, 5 párů šroubení, 6 žebříků a do opravy dal starou stříkačku. V roce 1886 došlo k neshodám mezi štramberským a župním vedením, což znamenalo, že výbor do něj přestal posílat svého člena. Tato situace trvala 10 let, až v roce 1888 formálně z župy vystoupili. Vrátili se až v roce 1898

V roce 1888 zřídila se ve sboru podpůrná pokladna pro případ nemoci a pohřbu člena. Základ pod-půrné akce vytvořil odkaz Petra Vychodila, štramberského děkana ze 63 zl.56 korun. Každý člen bu-de platit měsíčně 10 kr... Nemocným členům se bude vyplácet týdně 1 zlatý,na pohřeb 10 zlatých.

Dne 27.května 1891 zemřel náhle zakládající člen sboru a dlouholetý její velitel Jan Vítkovský. V prosinci na valné hromadě byl zvolen velitelem hasičů Robert Prosek a do jeho rukou mu všichni členové sboru složili slib : Slibuji dobrovolně poslušnost, předpisy stanov a služebního řádu vždy věrně,jak při cvičení tak při požáru ochotně a svědomitě plniti a na mne uložené práce ochotně a rychle vykonati. Pro případ požárů měl Štramberk 18 studní a 2 kašny. Sbor měl 78 členů.

V roce 1892 na prosincové valné hromadě bylo usneseno zakoupit hasičský prapor a doplnit stanovy o praporu a praporečnících. Jako noví čestní členové sboru byli odhlasování : P. Josef Nehůdka – místní farář, bratři Gutmanni – majitele vápenek, C.M. Schreiber – majitel šňůrkové továrny ve Štramberku, Gustav Schulhof – majitel zdejší vápenky, Dr. Jan Prosek – soudní adjunkt v Napajedlích, Eduard Prosek – profesor v Holešově, Augustin Sanytr – nadučitel, Josef Hykel – radní, Petr Hykel – farář na Borové a rodák štramberský.

Hasičský prapor : už ke stanovám ze dne 24.února 1876 byl připojen dodatek potvrzený c.k.místo-držitelstvím v Brně že se štramberskému hasičskému sboru povoluje mít svůj spolkový prapor : „Do-brovolný hasičský sbor ve Štramberku oprávněn jest jak ve Štramberku tak též mimo Štramberk veřejně s praporem vystoupiti a sice – při církevních a světských slavnostech,při uvítání vysokých státních a duchovních hodnostářů.“

Za účelem tím zvolí činní členové sboru při valné hromadě dva způsobilé může co praporečníky,kte-rýžto povinnost jest spolkový prapor když sbor veřejně vystoupí nositi.Prapor budiž církevně posvě-cen,vždy v spolkové místnosti dobře uschován a uzavřen. Klíče od schránky praporové buď též dva a z těch obdrží jeden velitel a druhý jednatel sboru. Založení tohoto spolku podle obsahu předchozích stanov ve smyslu § 9 ze dne 15. 11. 1876, říš. Zákon č. 134 dosvědčuje.

V Brně dne 3. ledna 1893. Za c. k. místodržitele : L. S.
Hasičský prapor byl objednán u firmy Jindřich TRENKWALD v Praze za 275 zlatých která ho vypracovala dle dodané předlohy. Je z hedvábné látky bílo – červené o rozměrech 160 x 200 cm. Na bílé straně vyšit obraz:“Neposkvrněné početí panny Marie“ kolem něho zlatem vyšit nápis : „Sbor dobrovolných hasičů ve Štramberku „. Pod obrazem je znak města Štramberka. Na červené straně vyšit obraz sv. Floriána patrona hasičů,pod ním pohled na Štramberk. Lemovka praporu je zlatá. Žerď praporu dvojitá, červená, zakončená srdcem s plameny /znak hasičů/ a na vrcholku žerdi je kříž.

Slavnostní svěcení praporu bylo 23. července 1893. Matkou praporu byla arcivévodkyně Alžběta, zastoupena hraběnkou Idou, manželkou Felixe hraběte z Lilie,zemského hejtmana moravského.

Přes nepřízeň počasí přijeli oba manželé,jakož i okresní hejtman hrabě Romer. Při slavnosti účinko-vala hudba bratří Thonetů ze Vestína. Tančily se tance: troják, požehnaný, zástěrkový, kovář, hubičkový, metlový, šotyš a jiné.

V roce 1892 měl Štramberk 18 veřejně přístupných studní a 2 kašny. Největším darem všem občanům a hlavně hasičům bylo dokončení stavby vodovodu v roce 1898, postavení budovy a strojírny, nákladem 80 tisíc korun a slavnostní zahájení provozu 28.10.1899. Poslední rok 19 století valná hromada 2.února 1899 v hostinci pod Kotoučem. Usnesla se „oslavit 25 let trvání sboru“ letní slavnost na Kotouči i za účasti delegátů ze všech sboru župy č.2 „Kravařské“. Oslavy se vydařily. Přijeli delegáti ze všech sborů, v průvodě kráčelo 320 hasičů v kroji. Na oslavném shromáždění podal jednatel sboru Jan Jurák dějiny štramberského sboru za 25 let trvání. Bratr František Štindl,náčelník sboru z Kateřinic měl slavnostní projev na téma : Hasič ve službách vlasti a lidstva . Valná hromada upravila podpory svých členů po dobu nemoci : během prvých 6 týdnů 1 zlatý,po dalším týdnu 1 zlatý 50 korun. Byl zakoupen parní kotel a parní pumpa za 8 650 korun. Sbor se účastnil v Hodslavicích 100 výročí narozeni Dr. Františka Palackého.

Do nového století vstoupil sbor s novým vedením. Na valné hromadě 2.února 1900 v hostinci Kotouč byli postaveni do čela sboru : velitel Mudr. Adolf Hrstka, náměstkem Jan Hykel stolař. Vedoucí oddílů : Vojtěch Hykel, Jan Lichnovský, Jan Šustala, Josef Hykel. Členové výboru : Jan Baar, Jan Jurák a Josef Raška. Praporečníky zvoleni : Vincenc Bajer a Ferdinand Melčák. Během roku sbor ko-nal 2 cvičení signálové, 1 pochodové,1 s nářadím a 3 s hydranty. Hlavní cvičení bylo 5.července s výletem do kupelí a zábavou,večer v hostinci pana Rašky. Tohoto roku bylo sčítáni obyvatel. Sbor si zjistil statistiku povolání členů : 34 kamenářů, 12 dělníků, 5 kovářů, 4 rolnicí, 3 obuvnici, 3 zámečnici, 2 stolaři, 2 kupci, 2 hostinští, 1 lékař, 1 učitel, 1 obecní tajemník, 1 hodinář, 1 holič, 1 řezník, a 1 natěrač. Celkem 75 členů.

Počínaje rokem 1904 museli hasiči konat hlídky při divadelních představení, proto byl ke každému divadelnímu představení jeden člen s berlovkou a putýnkou vody. Z nařízení okresního hejtmana držel sbor v roce 1905 a 1909 požární hlídky po dobu manévru a uby-tování rakouského vojska ve Štramberku. Dne 16.července 1905 se vypravil sbor i s praporem do Rybího na župní sjezd. Sbor byl na uvítáni arcibiskupa Dra. Františka Bauera a doprovodil na poslední cestě člena Josefa Nehůdka.

Třicáté výročí připomenuto na valné hromadě 2.února 1906 v radním domě. Projev přečetl místo ve-litel,jaká byla horlivost před 30 léty a jaká liknavost se objevila v této době. Varoval před nesmírným pitím,které nedělá čest sboru a vybídl k horlivosti v docházce jak na cvičení tak při každém požárním poplachu. Na občerstvení byly napečený „lopaťáky“/koláče/,prodávaly se uzeniny,k pití pivo,rum,režná a zelená kořalka.

Toho roku župní sjezd ve Štramberku. Seřazení všech u hotelu Kotouč,odchod na náměstí,polní asis-tovaná bohoslužba / P.A. Pavlík,P.J. Suchý /společný oběd v hotelu Kahánek. Slavnostní valná hro-mada v hostinci pana J. Hykla. Po ní veřejné cvičení : 10 beden hoblovaček polito térem a petrolejem, zapáleno,v největším žáru během 5 minut uhašeno „Minimaxem“. Pak veřejné cvičení zdejšího sboru a výlet na zahradě pana Roberta Proska. V průvodu šlo 364 mužů v kroji. Na žádost župního výboru slíbil velitel Mudr. Adolf Hrstka, že v zimních měsících vycvičí ze Štramberka,Kopřivnice,Závišic a Rybího po 2 mužích – v prvé lékařské pomoci. Uskutečněno. Dne 18. listopadu z císařského nařízení obdrželi záslužnou medaili bratři hasiči kteří už slouží 25 let ve sboru. Bylo jich 20.
Jan Bár č.107, Josef Bár č.107, Čeněk Bajer č.231, Ludvík Dostál č.216, Josef Hykel č.234, Jan Hykel č.222, Rudolf Hubeňák č.203, Josef Hanzelka č.406, Josef Halamík č.177, Josef Hykel č.359, Vojtěch Hykel č.14, Antonín Chalupa č.289, Jan Jurák č.30, Jan Kelnár č.258, Jan Lichnovský č.382, Jindřich Parma č.11, Tomáš Socha č.201, Petr Špaček č.156, František Šubert č.169 a Josef Petráš.

Rok za rokem pokračoval svým odměřeným tempem. Sbor každým rokem pořádal kromě povinných teoretických a praktických cvičení, výlety, hasičské plesy, kermášové zábavy a zúčastňovali se kostelní mše na sv. Floriána svého patrona. Tato činnost však byla omezena válkou, kterou vyhlásilo Rakousko po sarajevském atentátu na následovníka trůnu 28. července 1914. Mnozí hasiči museli narukovat do války. V roce 1915 bylo na vojně 34 členů a z nich padli 2 na bojišti. Na naléhání vyšších míst musel sbor upsat na válečnou půjčku 1 000 Korun.

V roce 1916 se přihlásilo do hasičského sboru 6 mladých nových členů a byl založen odbor, který v roce 1917 sehrál za režie paní učitelky Pazourkové divadelní hru „Smír“. Dne 2. února 1918 další hru „Otec“a 31.března hru“Dědečkovy housle“, která se 1. dubna opakovala. Dne 22. a 23. března 1919 „Její pastorkyně“, 14. prosince téhož roku „Třetí zvonění“. Dne 14. března 1920 divadelní hru „Propast láska“, 3.října „Ostříž“ a 14.prosince „Manželské duo“, v roce 1921 hru „Peníze“ a pak další dvě hry.



PO VYHLÁŠENÍ ČESKOSLOVENSKÉ SAMOSTATNOSTI.


První valná hromada hasičského sboru se konala 26. prosince 1919, za přítomnosti 44 členů. Vzdala poctu a dík T.G. Masarykovi a Eduardu Benešovi a těm kteří na frontách své životy za naše osvobození obětovali. Zúčastnil se župního sjezdu v Mořkově 3. 8. a oslav 25 trvání továrního hasičského sboru v Kopřivnici, jelikož se nenašel ani jeden sedlák který by zapůjčil koně,táhli členové stříkačku až do továrny. Spěchalo tam 30 bratří.

V roce 1921 čítal sbor 79 členů a zřídil ženský hasičský oddíl. Ve sboru byly pořádány dvě předná-šky o pojištění domů u hasičské pojišťovny, která zahájila svou činnost a určitými procenty svého výnosu začala podporovati jednotlivé sbory. Dne 12.6. se konal župní sjezd ve Štramberku. V roce 1932 se konal „První hasičský sjezd v Praze“, na který odjelo několik bratří. Bylo také zaháje-no jednání s obcí o zakoupení místa pro budoucí hasičský dům. Sbor se zúčastnil požáru Randýskova mlýna.

V roce 1925 ukázal sbor svou zdatnost hasičskou a obětavost při velkém požáru „Tereziánského dvora“ na rozcestí pod městem /na Nový Jičín/ 24. ledna. Rozháranost poměrů ve sboru si vynutila předčasnou mimořádnou valnou hromadu,kde za přítomnosti delegáta zemské ústřední jednoty bra-tra Jindřicha Dohnala, mělo dojít k smírnému uspořádáni života ve sboru. Ale ani na této schůzi se to neobešlo bez urážlivých řečí na adresu delegáta.

V roce 1926 jubilejním 50 roce trvání sboru pořádán ples a to v Sokolovně s velkým úspěchem morálním i finančním,pořádána kermášova zábava . Dne 4. července hlavní oslava spojená s veřejným cviče-ním při němž zazněly povely jako: „Ruky na sekerky, včil !“a rozkaz „Pujděmy, pujděm !“byl jedno-značný. Zpráva o činnosti sboru podána při hlavní oslavě. Při nástupu na náměstí velitel zahlásil: „Otočtě se prdelu g Barum a hlavu g Venclikum !“ a všichni věděli jak se postavit. A nebo zaznělo : „Postavtě se tag, jak stě stali loni !“, nebo „Postavtě se tag, jak stě jindy stáli !“.

V roce 1927 vedení sboru : starosta bratr Josef Faix, náčelník Augustin Socha, jeho zástupce Jan Sopuch a Jan Jašek. Vedoucí ženského oddílů Marie Hyklová. Sbor volán 5 krát k ohni : 12 března v noci k požáru obytného domku Ervína Slavíka, 11. května k požáru Támovského Tereziánského dvora, který lehl popelem, les a kostelík sv. Kateřiny obhájen, 2. června požár domku č. 120, který zachvátil domky č.118, 326 a 109 za kostelem. Pomáhaly sbory ze Závišic, Rybího, Kopřivnice, Ženklavy, Příbora a vydatně pomohly. Dne 1. července chytl od poletujících jisker štít domku Jana Rýdla. Oheň byl nakonec udušen. Samaritánský sbor poskytl pomoc v 76 případech, velitelem byl pan Ferdinand Marek. Samaritáni převedeni pod Český Červený kříž. Obec zakoupila sboru 300 m hadic , 6 berlovek a vysunovací žebřík.

V roce 1929 sbor dostal po dvouletém jednání ke stavbě zbrojnice dle návrhu architekta Gajovského.
Obec věnovala na zakoupení motorové stříkačky 100 000,- Kč. Uspořádáno dostaveníčko s gratulací bratřím, kteří jsou už 50 let členy sboru : Janu Hyklovi pekaři, Janu Bárovi úředníku v.v.

Auto stříkačka Tatra 26/30 byla zakoupena 22. února 1930. Převzata slavnostním způsobem a sbor sní předvedl malé cvičení. Bylo zakoupeno 204 m hadic, 2 plynové masky a výkonná svítilna o 300 svíčkách. Ženský odbor hasičského sboru zrušen. Členky byly vedeny jako přispívající.

V roce 1931 stoupil sbor do 55 výročí trvání . Město v čele se starostou panem Aloisem Petrášem po schváleni rady a zastupitelstva zakoupilo domek č.137 na Záuličí od paní Rýdlové a daroval ho na výstavbu hasičské zbrojnice. V únoru byl členy zbourán. Výstavba začala 15. května architektem bra-trem Karlem Gajovským, náčelníkem 33.župy z Moravské Ostravy a slavnost položení základního kamene s vložením pamětní listiny 17. května. Otevření nové ho hasičského domu se konalo 23. srpna 1931. Toho dne odevzdal stavitel starostovi klíče od hotového domu a ten ho předal do užíváni hasič-skému sboru převezeno sem byly stříkačky a ostatní nářadí. V prvním patře byla umístěná městská knihovna a čítárna a v další místnosti lékárnička pro samaritánskou službu. Postaveno nákladem 230 000,- Kč. „Budiž jak hasičstvu tak obci ku cti“! Sbor vlastnil : 1 motorovou stříkačku s agregátem, 2 čtyřkolové ruční stříkačky, 14 berlovek, 1 mechanický žebř, 600 m hadic, zařízení pro samaritány se 2 plynovými maskami a jiné bourací zařízení.

V roce 1932 stihla sbor těžká nehoda : v neděli 26. června jelo 13 bratří na výlet do Rybího. Pod Tere-ziánským dvorem /křižovatka pod Bílou horou / dostala auto stříkačka Tatra 26/30 řízená Čeňkem Galiou smyk, vůz se převrhl a bratr Jan Jurek Zabit, 7 členů zraněno vážně. Pohřeb byl 28. června za početné účasti zdejších i okolních hasičů.

Neklidné poměry ve světě a nebezpečí války vyvolalo nutnost školit samaritánský sbor i členy v protiplynové obraně. Sbor požádal o vybavení maskami a ochrannými obleky, aby mohli i do prostoru zamořeným plynem.

V roce 1936 byl dán návrh na zbudování vodní nádrž na Baště a Záuličí.

V roce 1937 v den pohřbu T. G. Masaryka byl sbor ve zbroji u jeho pomníku na Kotouči,kde měli proslov brate Felix a Josef Veřmiřovský. Také se účastnil zapálení Masarykovy vatry 6. března na Horečce. Svou zdatnost osvědčil 15. července při požáru 7 stodol které byly zničeny ohněm. Sbor však uhájil okolní domy. Školení protiletecké obrany. Místnost pro konání výborových schůzi v hasičárně byla zapůjčena na poradnu pro matky.

V roce 1938 byly pořízeny nové stejnokroje, sbor na ně přispěl částkou 1 000,- Kč. Na agregát zakou-pen podvozek, aby mohl být použít samostatně, pro účel Civilní Požární Ochrany, nařízeno zakoupit za 1 000,- Kč hadic. Toho roku uspořádány tyto akce : 2 divadelní představení, ples a výlet. Další nadějná činnost byla přerušena novou úpravou hranic Československa v Mnichově, přidělením Štramberka do Sudet – 10. října 1938. Ještě týž den bylo město okupováno německým vojskem.

Vedením sboru byli pověřeni : Josef Šenk,jeho zástupcem Ludvík Jašek, Čeněk Galia a Josef Jašek zbrojíři. Vincenc Svoboda pověřen péči o vodní zdroje. Poplachové požární trubky umístěny v těchto domech : hasičský dům – hostinec č.12,Najvar Julián – hotel Prosek – hotel David řezník – Julián Najvar č. – Florián Najvar č. – Antonín Novobilský č. 413 – Cochlár č. – Bedra Babinec č. 405 – Adolf Bortel č. 206 – Alois Hrstka č.55 – Jan Hruškovský č. 86 – Josef Hykl č. 531 – Al. Hanzlík č. 586 – Julius Holub č. 565 – Rudolf Jurek č. 446 – Josef Jašek č. 200 – Bedřich Manda č. 165 – Josef Petráš č. 242 – J. Štěpán č. 311 - Petr Špaček č. 179 – Zikmund Petráš č. 636 – Josef Dostál č. 112.

Rozhodnutím německého hasičského vůdce Kiebla ze Schonau / Šenova / ze dne 23. května 1939 byl dosavadní hasičský sbor rozdělen na činné členy do 45 let a ostatní do 60 let patří do zálohy. Nový velitel prodal mechanický žebř do Tatry Kopřivnice. V době nastalé války byly zavedeny noční hlídky které měly za úkol dávat pozor, zdali jsou všechna okna zatemněna proti nočním náletům a předepsa-né zatemnění musely mít i auta a jízdní kola. Vojenský režim ovládl i sbor. Kromě cvičení protiletecké obrany jak denní, tak noční se museli zúčastnit společných apelů /schůzí/v Novém Jičíně, Rybím, Příboře.

V roce 1943 musel velitel sboru narukovat na frontu 24. června a za něj okupanti dosadili Josefa Kundla ze Zauchtlu / Suchdola n/O /. Dne 1. srpna byli gestapem zatčeni a uvězněni , pro napomá-háni anglickým zajatcům, kteří pracovali v lomě / jídlem a přípravou na útěk /, bratři Florián a Jan Najvarovi oba s Koziny. Dále byli vězněni : Bedřich Babinec, Adolf Hruškovský, Karel Jašek a MUDr František Šil. Karel Jašek městský knihovník v jehož půjčovně na hasičárně se scházeli první členové hnutí odporu proti okupaci, byl popraven. Ostatní se vrátili z koncentračních táborů domů. Mimo to byl 5 krát vyslýchán doma i na gestapu bratr Jan Tyleček, pro přenášení pošty do protektorátu. V říjnu museli odevzdati do zbrojnice ruční stříkačky všichni hasiči, kteří je měli doma : Augustin Socha, Robert Melčák, Vladimír Beneš, Josef Štěpán, Rudolf Bolom, Josef Hanzlík, Bedřich Manda, Vojtěch Mencar, Sigmunt Petráš, Bedřich Babinec, Josef Dostál a městská škola, Palárna, Sokolovna. Dne 11. září 1944 vypukl požár v kanceláři na radnici, aby se neprokázala machinace s potravinovými lístky. Svedlo se to na partyzány. Písemné doklady z doby okupace je minimálně. Kniha podchycuje též činnost členstva během okupace ze Ženklavy a Rybího.

Dne 6. května 1946 byl Štramberk osvobozen Rudou armádou.
Již 15. května se sešla první výborová schůze , která vzdala čest osvoboditelům a uctila památku bratří kteří za okupace odešli na věčnost : Josef Raška, Jan Bár, Josef Dobečka, Jan Hykel, Jan Michálský, Josef Štěpán, Josef Hykel, Augustin Kelnár, Karel Jašek, Jan Maršálek, Vincenc Bajer, Alois Štěpán a Teresie Michálková..

V roce 1938 vzali do úschovy 4 bratři obnos 1 200,- Kč . Dnes tento obnos vracejí jako základ do pokladny sboru.

V roce 1949 sbor vykopal jámu na vodní nádrž na Baště a nyní čeká,kdy obec provedena betonáž. Pro přepravu členů a nářadí zakoupil sbor nákladní automobil Tatru 93 / Rumuňák / za 100 000,- Kč. Třikrát zasahoval sbor při povodni v cementárně, kde byla zatopena strojovna.Prohlednuty všechny vodní zdroje na území města a zajištěny.

V roce 1950 sbor požádal obec o poplachové zařízení „sirénu“ . Pořádán ples v Dělnickém domě na Palárni a výlet v lázních / Oční oddělení /. Sbor půjčil MNV ve Štramberku peníze,určené na dostavění vodní nádrže a na dokončení dětského útulku. Získán konečně cement na dokončení nádrže na Baště. Také došla siréna a namontována na požární dům. Protože probíhá reorganizace hasičstva, nebylo zatím povoleno konat valnou hromadu, ale jen výroční schůzi. Hasičstvo dostalo nový název, který se promítl v pojmenování sboru : „MÍSTNÍ JEDNOTA ČESKOSLOVENSKÉHO SVAZU HASIČSTVA"

Valná hromada v roce 1951 s oslavou 75 výročí trvání sboru se konala dne 31. května s tímto progra-mem : hymny, zahájení, kulturní vložka, referát o činnosti za 75 let, projevy hostí, zprávy funkcionářů, diskuse, volba nového výboru a delegátů na okresní konferenci, projev „ Hasičstvo v boji za mír“,píseň práce. Ze sboru vyloučen bratr Josef Veřmiřovský pro pohoršující chování ve stejnokroji, pro opětovné opilství, po marném varování. Hasičský dům jako obecní majetek používán obcí pro školu 1 třída, obecní knihovna, pro poradnu matek. Sbor měl jen spolkovou místnost. Nový výbor : starosta Čeněk Galia, 1 místo předseda Josef Bár, 2 místo předseda Jan Tyleček, jednatel Jaroslav Polák ,pokladník Petr Špaček, organizační referent Jan Hruškovský, vedoucí samaritánů J. Štěpán. Výročí sboru také oslaveno na výletě v lázních za účasti zástupců okrsku a delegátů župy.

V roce 1952 v rámci plnění socialistického závazku národní fronty za čistotu města a jarní úklid,sboru připadlo na starost náměstí a Národní sad na Kotouči. Dále byly vyčištěny studny, koryto a v letním čase 3 krát městské koupaliště. Zúčastňoval se okrskových soutěží, májových oslav a dalších státních svátků. Provedeny prohlídky komínů obytných domů. Vodní nádrž na Baště ztratila vodu, musela být znovu omítnuta cementovou maltou a natřena vodním sklem. Od té doby je plná do dnes.

V roce 1953 dne 24. dubna projednalo Národní shromáždění zákon o státním požárním dozoru a požární ochraně. Změnilo název : „Československý svoz požární ochrany“. Sbor se zúčastnil na trýzni za zemřelého prezidenta Klementa Gottwalda. „Proběhla měnová reforma“.

V roce 1960 vstoupilo do sboru 5 vyškolených sester Červeného kříže. Sbor chodil na brigády na výstavbu kravína. Od JZD dostali 110 m hadic.

V roce 1965 dalších 50 m. Členové závodního hasičského sboru Kotouč, dle nařízení okresního velitelství ČSOP se stali členy městského sboru ve Štramberku. Celkem pak měl sbor 112 členů. Obě staré stříkačky – koňky, uloženy na faře. Odsouzeny k rozebrání a do šrotu. Pověřeni úkolem Čeněk galia a Josef Jašek.

V roce 1966 výroční členská schůze dala důvěru vedoucím činovníkům : předseda Josef Bár, velitel Jaroslav Macháček, jednatel Josef Boháč, hospodář Josef Dostál. Jednota oslavila ve dnech 16. –17. července 90 let trvání sboru. Během roku ples, výlet a zájezd na veletrh do Brna. Sloučení z ZJ Kotouč nepřineslo očekávané zlepšení, z 45 členů příchozích, zůstalo jen 15 členů. V době povodní členové jednotky čerpali vodu ze zatopených sklepů na koupališti, zatopené strojovny v závodě Kotouč, v Závišicích a Kopřivnici.

V roce 1967 provedena kontrola hydrantů a studní. Za účastí členů VB prohlídka na farmě STS. Výmlatové středisko vybaveno veškerými hasičskými prostředky. V době žní stavěny přes noc po-žární hlídky /369 hod./. pro jednotku získán vůz Tatra 805 po G O od armády. Požární dům kone-čně omítnut, členové odpracovali 189 hodin. Pořádán ples a třídenní zájezd na Slovensko – Duklu, na bojiště u nás i Polské straně. Vůz Tatra 93 převzalo technické muzeum Tatry Kopřivnice, ten je vystaven v muzeu do dnes.

V roce 1968 proveden nátěr oken ,dveří a celá zbrojnice uvnitř vymalována. Pro sbor zakoupen nový agregát PS 12 v hodnotě 37 000,- Kč. MěNV uvolnilo místnost v 1 poschodí, používána jako zasedací místnost MěNV. Tak konečně inventář uložen na své místo. Zatím vše bylo v garáží. Jednota pořádala ples, v létě třídenní zájezd do jižních Čech – Hluboká,Tábor,Český Krumlov atd. práci sboru ovlivnily také srpnové události.

V roce 1970 po bohaté diskusi na valné hromadě zvoleni do čela sboru : předseda Jan Vítkovský, velitel Jaroslav Macháček, jednatel Rudolf Sopuch a hospodář Josef Dostál. Tři členové vysláni do kurzu : s. Miloš Holub pro okrskového velitele, s. Jaroslav Macháček pro velitele – týdenní a s. Jiří Hoffmann 3 denní školení PO – CO, obor radista. Jednotka se zúčastnila školení a výcviku v ZPS VŽKG v Ostravě.

Dne 17. listopadu 1970 obohacen strojní park místní jednotky o dávno žádaný cisternový vůz TATRA 138 CAS 32. tímto dána lepší možnost zásahu, zvláště v areálu státní památkové rezervace, vyhlášené 29. května 1969 výnosem ministerstva kultury č. 8372/69-II/2/ historické jádro města Štramberka.

V roce 1973 budova hasičárny dostala nové garážové vrata. V roce 1974 byl hasičský prapor poslán k opravě a vyčištění do Prahy. Oprava a vyčištění stálo 216 Kč.

V roce 1975 k blížící se oslavě nechány zhotovit odznaky,vlaječky a kalendáře s teploměry. Prove-dena výměna členských legitimací.

Dne 3. února zasahoval sbor při požáru Sokolovny 23. členů. Zazděný trám v komíně. Přijela i jednotka z Ostravy.

Rok 1976 100 let trvání sboru. Dne 15. července oslava 100 výročí trvání sboru, vystoupení žáků ZDŠ, pěveckého sdružení Osvětové besedy z Ženklavy, slavnostní projevy, vyznamenání členů. Odpoledne ukázkové cvičení u Měšťanské školy a výlet na Proskové zahradě. Ocenění si především zaslouží člen Josef Dostál, za organizaci jak kulturního programu na výletě, tak při ukázkách starého způsobu likvidace požárů s vědry a plácačkami. To vše v dobovém oblečení, za účasti 72 osob. Během roku byla vymalována celá budova hasičárny v akci „Z“,vyměněn beton vjezdu do garáží a úprava sušáku hadic. Odpracováno 421 hodin. V době velkého sucha sbor prováděl zavlažování 20 ha kukuřice pro VŠV,odpracováno 174 hodin. Dne 7. února 1976 zemřela ve věku 33 let Božena Libišová /rozená Sochová /.

V roce 1981 automobil Tatra 805 sotva prošel technickou kontrolou. Výbor požádal písemně MěstNV o zakoupení dopravního automobilu Avie v létech 1983 – 84

V roce 1982 při technických prohlídkách Po vozidel dne 21. května byl vůz Tatra 805 odepsán z techniky a určen ke sešrotování. Po dohodě MěstNV a OIPO okresu, byl vůz předán na náhradní díly sboru do Veřovic.

V roce 1984 v rámci vystavení nových členských průkazů a registraci členstva,byla základna snížena o 5 členů. Stav 48 členů, 22žen a 8 žák. Pro zlepšení akceschopnosti,byl přidělen OIPO Nový Jičín nový požární vůz Avie 31/4 kompletně vybavený. Vůz přebrán 2. února 1984.

V roce 1985 při zásahu u požáru automobilu T 603 v garáži rodinného domku,byl zraněn člen Oldřich Lacina na oku po úderech proudnici. Při poruše vodovodu prováděli členové dovoz pitné vody do kravína VŠV Příbor.

V roce 1986 řídil činnost sboru 12 členný výbor. V oblasti kultury byly tyto akce : tradiční ples,MDŽ, slavnostní schůze s výletem a zájezd do Gottwaldova a Teplic. Dvě akce, den otevřených dveří a pre- ventivní prohlídky obytných budov. Družstvo mužů se zúčastnilo okrskové soutěže v Příboře. Znovu u nás proběhla okresní soutěž hry „Plamen“ na hřišti TJ Kotouč v Kamenárce. „Stařenka“jela již tradiční rely Beskydy 4 září.řízena Sopuchem Rudolfem – Libišem Stáňou. Z 55 vozů se umístili na 7 místě. Družstvo mladých pracuje úspěšně. V průběhu celého roku bylo hlavní činnosti celého výboru zaměřena především na oslavu 110 výročí trvání PS ve Štramberku. Při přípravě bylo odpracováno mnoho hodin zdarma jak na technice,tak na samotné organizaci oslav. Samotnou oslavu poněkud na-rušilo krajně nepříznivé počasí. Větším zklamáním byla neúčast naších členů a neúčast většiny pozva-ných zástupců Národní Fronty. Za podporu nutno poděkovat MěNV a vedení závodu VŽSKG Štram-berk.

V roce 1987 se naše „Stařenka“zúčastnila propagační jízdy Vídeň – Kopřivnice u příležitosti oslav 90 let výroby automobilů v Tatře Kopřivnici. Vůz jel od státní hranice,protože jeden z řidičů nedostal vízum. Sbor prováděl běžnou činnost každoroční.

V roce 1989 nejen sbor byl vytržen ze stereotypu každoroční práce událostmi 17. listopadu. Postavil i před nás nové,donedávna neuskutečnitelné možnosti. Duch nové doby se postupně promítá i do naší organizace.

V roce 1990 od 1. května vešel v platnost nový zákon č. 83 / 90 Sb. „O sdružení občanů“, ve znění zákona č. 300/1991 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb., mohou občané zakládat spolky, společnosti, svazy, hnutí, kluby a jiná občanská sdružení, jakož i odborové organizace ( dále jen sdružení ) a sdružo-vat se v nich. Členy sdružení mohou být i právnické osoby. Sdružení jsou právnickými osobami. Práva a povinnosti člena sdružení upravují stanovy sdružení. Název sdružení je „Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska“. ( SH ČMS ) Tak jsme znovu přejmenování na „SH ČMS – Sbor dobrovolných hasičů ve Štramberku“. Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně. Byly vydány nové stanovy. Podle nich zabezpečuje a podílí se na : poradenské s konzultační činnosti, sousedské výpomoci, péče a pomoc starším členům a ob-čanům, pomoc osobám které se dostaly do stavu nouze, zvláště v důsledku požáru nebo živelní pohromy, postarání se jim o nouzové přístřeší, dárcovství krve, účast na činnosti Červeného kříže a zdravotních hlídek, práci z mládeží, pomoc při údržbě techniky atd.. Tímto bylo sdružení odtrženo od finančních dotací státu a od tradiční činnosti zásazích při požárech. Začala se vytrácet ochota členů při školeních a výcviků.

V roce 1995 začala jednání mezi vedením sboru, Městským úřadem a okresním požárním radou o zřízení výjezdové jednotky sboru dobrovolných hasičů, dle nového zákona : Předseda poslanecké sněmovny vyhlašuje, úplné znění zákona ČNR č. 133/1985 Sb.,o požární ochraně, se změnami a do-plňky provedenými zákonem ČNR č. 425/1990 Sb.a zákona č. 203/1994 Sb. Zřizovatelem této jedno-tky je dle zákona „Obec“. Dne 14. března 1995 plenární zasedání rozhodlo o zřízení výjezdové jed-notky se zařazením v okresním poplachovém plánu kategorie JPO II/I. Byly uvolněny prostředky na dovýbavení jednotky,nastal čas školení a výcviku 10 členů jednotky. Velitelem jednotky byl schválen jak městem, tak okresem pan Hoffmann Jiří, velitelem družstva – Kotonský Josef a Raška Zdeněk, řidič –strojník Cochlár Antonín,Kalíšek Pavel, hasiči – Havrlant Miloš,Chalupa Zdeněk, Socha Antonín, Šimek Daniel a Ing. Šimíček Václav. Všichni členové jednotky jsou také členy SDH. Na podporu činnosti této nově se utvářející jednotky,byl obci zapůjčen nový vůz „Avie CAS 8“ od Hasičského záchranného sboru v Novém Jičíně v prosinci.

V roce 1996 veškerá činnost spolku byla zaměřena na zdárný průběh oslav 120 výročí založení sboru. Naše ženy tradičně zajišťovaly kuchyni jak na sportovním, tak na obecním bále,kde jsme měli i bar. V měsíci únoru proběhla u nás okrsková výroční schůze za účasti 80 členů okrsku.

Nikomu se domů nechtělo,když to pořádně rozjela hudba „Baltazarka“. Již po několikáté spolu z kopřivničany ,byli jsme na pouti sv. Hostýně. Oficiální část oslav 120 výročí byla zahájena 4. května při oslavě sv. Floriána,slavnostní schůzí s obědem a tancem v Kulturním domě . Za OH pan Kubálek a za HZS ředitel plk. Zdeněk Biskup. Druhá část pokračovala v neděli 14. července za krásného slunného poča-sí ukázkovým cvičením na náměstí a výletem na Sokolovně. Při obou akcích hrála krojovaná hudba „ŠAROVEC“ a později hudba pana „Klimše“. Za odměnu členů pořádán zájezd do hasičského muzea v Přibyslavi. Veškerý potřebný hasičský inventář předán veliteli jednotky,dle nového uspořádáni.

Rok 1997 začal jako každý jiný, vše probíhalo normálně až do 5. července kdy v 20 hodin jednotka byla vyslána operačním střediskem HZS na Bařiny, kde byly zatopeny sklepy a na místě již zasahovali hasiči HZS Tatry. Od tohoto okamžiku při povodní,jednotka strávila při 20 zásazích a nepřetržité pohotovosti na zbrojnici veškerý čas až do 28. července. Takovou povodeň nikdo znas ani ze starších členů nezažil. Zasahovali jsme na několika místech v okrese i jsme vypomáhali v Lobodicích na PZP okrese Přerov. Při povodni pracovali tito členové : Cochlár Antonín, Hoffmann Jiří, Kotonský Josef,Kotonský Rudolf, Kalíšek Pavel, Raška Zdeněk,Šenk Jiří,Šimek Daniel,Petráš Josef a Havrlant Miloš. Sbor zaslal na konto Červeného kříže částku 2 000,- Kč a jednotka poskytla sboru DH Vernířovice okres Bruntál materiální pomoc /oblečení a hadice/,jelikož tento sbor při povodni přišel o vše. Stařenka se zúčastnila propagační jízdy ke 100 výročí značky TATRA z Vídně do Kopřivnice, bohužel jen od státní hranice. Řidiči nedostali vízum. Dále byla v Bílovci u příležitosti 130 výročí SDH a při slavnostním otevření nového technického muzea v Kopřivnici. Závěrečné cvičení jednotek okrsku proběhlo v Závišicích.

V roce 1999 byla nejaktivnější naše Tatra 26/30 „Stařenka“. Dne 18. června proběhlo oslava 30 let HZS Nový Jičín. Dne 20 června oslava 100 SDH Mořkov, 26. června 120 let SDH Ženklavy, 26. – 27. června oslavy 640 let města Štramberka, 17. července 95 SDH Ostravy, 105 let SDH Závišice a 14. srpna 100 let SDH Jerlochovice. Největší událostí nejen pro nás a všechny občany města i okolí byla návštěva pana presidenta Václava Havla u nás, kde zůstal na noc v hotelu „Gong“. Při slavno- stním uvítání na náměstí „Stařenka“, prapor a starosta SDH Sopuch Rudolf a velitel JSDH Hoffmann Jiří byli představeni panu presidentovi Václavu Havlovi.

V roce 2000 sbor oslavil tradiční svátek sv. Floriána v květnu. Po několikaleté odmlce začal pracovat oddíl mladých hasičů pod vedením pana Marka Jana a Vítkovského Ladislava.. stařenka se jako atrakce zúčastnila na akci „Hodslavský pták“ na Kacabajce a tradičně na rely Beskydy, v záři. Dne 7. října jsme se ze „Stařenkou“ zúčastnili prvního setkání historických hasičských aut v Praze.

Nové tisíciletí začalo pro nás přípravou oslav 125 let trvání sboru. Dne 12. 5. 2001 proběhly oslavy sv. Floriána a zároveň první část oslav sboru. Slavnostní průvod od hasičárně do kostela, za podpora místní dechové hudby. Následovala mše svatá za zemřelé hasiče, slavnostní schůze v kultůrním domě, s předáním ocenění aktivním členům, společný oběd,zakončený neformálním posezením a to za vysoké účasti jak místních, tak pozvaných zástupců okolních sborů. Od 19.5. proběhla výstava v prostorách bývalé městské knihovna na hasičárně a to díky veliteli a panu Josefu Jinřišákovi s Českého Těšína. Druhou část oslav pokazilo deštivé počasí. Příjemnou kapitolou je hodnocení činnosti zásahové jednotky a oddílů mladých hasičů. Na konci roku oznámil starosta a jednatel, že končí s funkci ve výboru a navíc pokladník pro zhoršený zdravotní stav. Staronový výbor doplněn a schválen valnou hromadou.

Rok 2002 začal každoroční práci, někdy méně a někdy více úspěšnou. Jednotka se dovybavila novými zásahovými obleky a obutím. Samostatnou kapitolou je pomoc 6 členů z 2 vozy při povo-dních v Čechách, obci Hořín u Mělníka, po dobu 6 dnů – Antonín Cochlár, Radim Kotonský, Jan Marek, Radek Michálek, Zdeněk Raška, Jiří Hoffmann a 6 Skautů. Dne 5. 10. úspěšná reprezentace na druhém srazu auto veteránů v Praze. Během roku jsme se navždy rozloučili s bratry Ladislavem a Janem Vítkovskými. Základna činí 40 členů a 14 mladých hasičů.

Rok 2003 přinesl mimo jiné : první společnou akcí byla účast na valné hromadě okrsku v Ženklava, následoval tradiční ples /120 lidí/, sv. Florián-mše 22 členů, zabíjačka s posezením v garáži hasi-čárny u příležitosti otvíráni Trůby, dny města a na podzim zabíječka na prodej. Se „Stařenkou“: den obce Hostašovice, svěcení nového praporu a oslava 80 let SDH Lubina, převoz Valašského krále Bolka Polívky z letiště Mošnova do Kopřivnice, Relly-Beskydy a 6 členu po vlastní ose do Olomouce a zpět na sraz auto veteránu a mistrovství republiky v požárním sportu. /vítěz mužů SDH Mniší/ V Listopadu došlo k dokončení výstavby sociálního zařízení, včetně sprch. Dne 29.11. proběhla valná hromada, kde došlo k volbě nového 7 členného výboru – po mnoha desetiletích proběhla volba tajně. Starostou zvolen Pavel Kalíšek a zbylé funkce poděleny až na prvním výboru: velitel Zdeněk Raška – jednatel Jiří Juračák – pokladník Ing. Antonín Novobilský – hospodář Rudolf Kotonský – vedoucí mládeže Jan Marek – člen Antonín Cochlár. Bratr velitel pro nemoc nepřítomen. Na základě požadavků SDH k radě města došlo k výměně velitele JPO II od 1.3. 2004 velitel Zdeněk Raška – jeho zástupce Jiří Hoffmann. Členská základna 31 mužů – 11 žen a 14 mladých hasičů.

Rok 2004 začal tradičním plesem v kultůrním domě, v dubnu otvíráni hradu „Trůby“, v květnu mše za zemřelé členy a oslava sv.Floriána, v červnu škvařenice a zajištění občerstvení při akci „Dny města“ v červenci účast na oslavách SDH Ženklava a SDH Libhošť, v září oslavy SDH Kopřivnice a to vždy se „Stařenkou“. Družstvo mužů se zúčastnilo okrskové soutěže v Mniším a v srpnu o putovní pohár starosty v Závišících. Zásahová jednotka vyjela během roku 35 krát k různým událostem nejen doma, ale i v širokém okolí.

Rok 2005 proběhl při práci na tradičních kulturních akcích pro občany. Členové zásahové jednotky se pravidelně zúčastňuji školení a výcviku na Hasičském Záchranném Sboru kraje v pobočce v Novém Jičíně. Stav členů jednotky: velitel, 2 velitele družstev, 5 strojníků a 11 hasičů. Jednotka byla u 44 událostech během roku. Poprvé za dlouhou historii sboru, došlo k požárů dřevěného ochozu na Trůbě – nepozorný kuřák. Včasným zásahem návštěvníků a hasičů, škoda byla malá. Byla provedena oprava z korodované karoserie vozidla DA 12 Avie, rok výroby 1984, která nám stále dobře slouží.